Blog

Novela zákona o obchodních korporacích a úprava akciových společností

Kromě obecných změn, které jsme zmiňovali v předchozích newsletterech, novela přinesla také další změny ustanovení, které se věnují čistě akciovým společnostem.

 

Vnitřní organizace společnosti

Jednou z nejvýznamnějších změn u akciových společností je zrušení orgánu statutárního ředitele v rámci monistické struktury vnitřního uspořádání. Povinně zřizovanými orgány jsou nyní pouze valná hromada a správní rada. Správní rada je tedy statutárním orgánem a náleží jí obchodní vedení společnosti a dohled nad její činností. Tímto krokem by se mělo zamezit nynějším výkladovým nejasnostem, jež se týkají postavení a působnosti statutárního ředitele a správní rady v monistickém systému.

V této návaznosti tak doporučujeme stanovy Vaší společnosti upravit tak, aby byly v souladu s novou právní úpravou.

 

Zánik kmenových akcií

Novela ZOK zavádí další významnou změnu v životě akciových společností, a to zrušení rozdělení kmenových akcií a akcií se zvláštními právy. Nově tak mohou existovat pouze různé druhy akcií, a to pokud tak stanovy spolu s jejich označením a popisem stanoví.

Současně je výslovně upraveno, že lze vydat akcie bez hlasovacího práva, avšak souhrn jejich jmenovitých hodnot nesmí přesáhnout 90 % základního kapitálu. Pokud však ZOK vyžaduje hlasování dle druhu akcií, je i akcionář vlastnící akcie bez hlasovacích práv oprávněn na valné hromadě hlasovat.

 

Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích

Další změnou prošla úprava výpočtu podílu na zisku a jeho výplaty (včetně případného vrácení). O tomto jsme Vás již informovali v jednom z našich předchozích newsletterů, který se zabýval rozdělením zisku v obchodní korporaci.

 

Pozvánka na valnou hromadu

Pozvánka na valnou hromadu AS, na jejímž pořadu jednání je změna stanov, nově musí obsahovat stručný a výstižný popis a odůvodnění navrhovaných změn, bez nutnosti uvádět úplný návrh změn stanov. Ten je však potřeba uveřejnit společně s pozvánkou na internetových stránkách společnosti a akcionáři musí být umožněno, aby do návrhu změn stanov nahlédl v sídle společnosti. Součástí pozvánky dále musí být upozornění na toto právo akcionáře.

Máte-li pochybnosti o souladu Vašich pozvánek s novou úpravou, rádi se na ně ve spolupráci s Vámi podíváme.

 

Právo dávat návrhy a protinávrhy

Novelou ZOK se ruší lhůty akcionářům k zasílání návrhů a protinávrhů z důvodu, že se jedná o nepřiměřené omezování práv akcionářů. Nově tak je okamžik zaslání návrhu/protinávrhu  rozhodný pouze pro to, zda spolu s ním zveřejní představenstvo (správní rada) svoje stanovisko (více než 5 dnů před konáním valné hromady) či nikoliv. Stanovy mohou tuto lhůtu přiměřeně zkrátit.

 

Právo kvalifikovaného akcionáře zařadit body na pořad valné hromady

Novela ZOK omezuje právo kvalifikovaného akcionáře žádat o zařazení bodu na pořad valné hromady lhůtou, a to 15 dnů před konáním valné hromady (či 10 dnů před rozhodným dnem, je-li určen).

 

Působnost valné hromady

Nově se staví najisto, že valná hromada schvaluje jakýkoliv převod či zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti. Dosud nebyla odborná veřejnost jednotná v názoru, které transakce vyžadují schválení valné hromady. Z nové úpravy je zřejmé, že převážilo materiální pojetí, kdy bude rozhodné, zda převod (zastavení) jmění zásadním způsobem ovlivní činnost společnosti.

 

Konkurence členů statutárního orgánu

Nepatrnou, avšak zásadní změnu přináší novela ZOK taktéž ve vztahu k rozšíření zákazu konkurence členů představenstva (správní rady). Od 1.1.2021 bude možné zákaz konkurence i omezit, avšak pouze příslušnou změnou stanov.

 

Pěvně věříme, že jste díky našemu newsletteru získali základní povědomí o nejdůležitějších chystaných změnách. Pokud by Vám v této souvislosti vyvstaly navazující dotazy, prosím, neváhejte nás kontaktovat.

Tým AD Leges

Tento newsletter nalezente také na našem Linkedinu v následujícím odkazu: https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:6780460066077204481 

Novela zákona o obchodních korporacích a úprava společností s ručením omezeným

Jak jsme Vás již informovali, k 1.1.2021 vstoupila v účinnost novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech („ZOK“), která přináší zásadní změny v životě obchodních společností.

V tomto článku se vám pokusíme přiblížit další nejvýznamnější změny v úpravě společností s ručením omezeným.

 

Vklad do s.r.o.

Novela ZOK zjednodušuje způsob splacení peněžitých vkladů, neboť nově ZOK obsahuje možnost splatit je jinak než vložením na zvláštní bankovní účet, nepřesáhne-li jejich souhrn 20.000 Kč.

Od 1.1.2021 tak není nutné pro založení společnosti se základním kapitálem do 20.000 Kč zakládat zvláštní bankovní účet.

 

Dodatečné hlasování

Mění se také úprava dodatečného hlasování na valné hromadě, kde oproti předchozímu stavu, kdy bylo možné takto hlasovat téměř ve všech situacích, je nově možné dodatečně hlasovat pouze souhlasně a pouze je-li k přijetí rozhodnutí potřeba souhlasu všech společníků.

 

Právo společníka jmenovat jednatele, tzv. vysílací právo

Zásadní novinkou je možnost existence podílů s tzv. vysílacím právem. Vlastník tohoto podílu bude mít právo jmenovat jednoho či více jednatelů a takto jmenovaného jednatele také odvolat.Tato pravomoc je omezena co do počtu takto jmenovaných jednatelů, kterých nesmí být více než jednatelů, které jmenuje valná hromada. Zůstává tak zachována koncepce valné hromady jakožto nejvyššího orgánu společnosti.

Aby bylo možné využít této novinky, bude potřeba za tímto účelem změnit společenskou smlouvu.

 

Převod podílu

Bude-li k převodu podílu potřeba souhlasu valné hromady, je od 1.1.2021 možné ve společenské smlouvě upravit podmínky, za kterých bude valná hromada povinna souhlas udělit či odmítnout.

 

Protest na valné hromadě

Další významnou proměnou prošla úprava podávání protestů na valné hromadě a nově byla zakotvena i možnost povinnost protestu ve společenské smlouvě zcela vyloučit. O této novince jsme Vás již informovali v předchozích newsletterech.

 

Konkurence jednatele

Nepatrnou, avšak zásadní změnu přináší novela ZOK taktéž ve vztahu k omezení zákazu konkurence jednatele. Od 1.1.2021 již není možné omezit zákaz konkurence se souhlasem všech společníků, nýbrž pouze příslušnou úpravou společenské smlouvy.

 

Je tak zřejmé, že novela ZOK přináší pro společnost, jakož i pro společníky samotné, spoustu možností, jak si chod fungování společnosti upravit dle svých preferencí. K aplikaci těchto nových pravidel je však potřeba adekvátně upravit společenskou smlouvu, a to ve formě notářského zápisu. 

Doporučujeme proto výše uvedené možnosti projít a zvážit, zda by byste neměli zájem některou z nabízených úprav využít. Pokud máte obavy ze správné formulace nové společenské smlouvy, rádi pro Vás změnu společenské smlouvy zajistíme.

Tým AD Leges

 

Tento newsletter nalezente také na našem Linkedinu v následujícím odkazu: https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:6779724191491989504 

Novela zákona o obchodních korporacích a úprava valných hromad

Další oblastí, ve které došlo novelou zákona o obchodních korporacích ("ZOK") k větším změnám jsou valné hromady společností s ručením omezeným a akciových společností, a proto jsme pro Vás připravili shrnutí těch nejzásadnějších změn.

 

Doprovod společníka na valnou hromadu

Novela ZOK nově umožňuje účast doprovodu společníka (akcionáře) na valnou hromadu. Společník (akcionář) tedy má nově ze zákona možnost vzít si s sebou na valnou hromadu osobu, která mu bude nápomocná při rozhodování. Touto osobou může být advokát, daňový poradce či jiná osoba, která prokáže, že je vázána mlčenlivostí ve stejném rozsahu jako společník. Bude tak zřejmě docházet k uzavírání dohod o mlčenlivosti mezi doprovodem a společníkem, příp. společností.

Jedná se o úpravu dispozitivní, a proto pokud si nepřejete, aby se vašich valných hromad účastnila zcela cizí osoba, bude potřeba v tomto směru upravit společenskou smlouvu (stanovy).

 

Rozšíření důvodů pro omezení hlasovacího práva

Zajímavou novinkou je možnost stanovit ve společenské smlouvě (stanovách) důvody nad rámec zákona, pro které společník (akcionář) nemůže vykonávat své hlasovací právo na valné hromadě.

Zároveň je u společnosti s ručením omezeným přidáno nové ustanovení vylučující hlasovací právo osobám jednajícím ve shodě se společníkem, který dle zákona či společenské smlouvy nevykonává hlasovací právo.

 

Rozhodování per rollam

Výrazného zjednodušení doznala úprava rozhodování per rollam, tedy rozhodování mimo valnou hromadu, kdy ve dříve ZOK vyžadoval, aby bylo přijetí rozhodnutí valné hromady, stejně jako vyjádření společníka, osvědčeno veřejnou listinou (notářským zápisem).

Nově postačuje, aby se společníkovi (akcionáři) zaslala kopie veřejné listiny o návrhu rozhodnutí, ke kterému se společník (akcionář) vyjádří a stvrdí své rozhodnutí úředně ověřeným podpisem. V současné době by tak mohlo dojít k hojnějšímu využívání rozhodování per rollam.

 

Protest na valné hromadě

Dosud bylo možné napadat usnesení valné hromady u soudu pouze, pokud byl na valné hromadě podán protest, a to i bez uvedení důvodu.

Novela ZOK zavádí, že protest musí být odůvodněný. V praxi tak bude muset společník (akcionář) uvést, v čem shledává rozpor se zákonem, dobrými mravy či společenskou smlouvou (stanovami). Zároveň však důvodová zpráva k tomuto doplňuje, že nebude nutné, aby protestující společník (akcionář) přímo odkazoval na konkrétní ustanovení zákona atp. Současně, bude-li podána žaloba na neplatnost usnesení, bude muset být podložena důvody uplatněnými v protestu (z jiných důvodů pouze ve výjimečných případech).

Novela dále stanovuje výjimku z výše uvedeného, tedy že právu společníka (akcionáře) napadnout platnost usnesení valné hromady u soudu nebrání, pokud protest nebyl podán ze závažných důvodů. Takovým závažným důvodem by mohla být například situace, kdy je usnesení stiženo vadou, kterou nebylo možné zjistit bez odborných znalostí.

Zajímavou změnu přináší novela ZOK ve vztahu ke společnostem s ručením omezeným v možnosti vyloučit ve společenské smlouvě povinnost společníka vznést protest proti usnesení valné hromady, má-li v úmyslu napadnout neplatnost usnesení u soudu. Tato úprava tak výrazně zjednodušuje právo společníka domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, bude-li v tomto smyslu upravena společenská smlouva.

Pevně doufáme, že Vám toto shrnutí nových pravidel napomohlo v orientaci se v novinkách týkajících se valných hromad, a pokud máte zájem některá z nich vyloučit nebo naopak jich využít, rádi Vám pomůžeme s vhodnou úpravou Vašich zakladatelských dokumentů.

Tým AD Leges

 

Tento newsletter nalezente také na našem Linkedinu v následujícím odkazu: https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:6778706729174634496 

Novela zákona o obchodních korporacích a volené orgány

Přinášíme Vám další novinky, tentokrát ve vztahu k úpravě volených orgánů.

 

Pravidla o střetu zájmů

Novela přináší notifikační povinnost člena kontrolního orgánu informovat o svém možném střetu zájmů kontrolní orgán (a je-li jeho jediným členem, pak nejvyšší orgán). Kontrolnímu orgánu pak náleží povinnost podat zprávu o těchto informacích nejvyššímu orgánu.

Další novinkou je zavedení notifikační povinnosti člena statutárního orgánu v případě, že se obchodní korporace chystá uzavřít smlouvu s osobou vlivnou nebo ovládající. Člen statutárního orgánu bude mít povinnost informovat kontrolní orgán, který následně podává zprávu o informacích nejvyššímu orgánu, příp. přímo nejvyšší orgán.

V této souvislosti tak doporučujeme statutárnímu orgánu dbát zvýšené pozornosti při uzavírání smluv mezi matkou a dcerou, případně mezi společností a jejím společníkem, neboť v takovém případě byste měli (nejlépe písemně) podat zprávu kontrolnímu, příp. nejvyššímu orgánu. V opačném případě může dojít k porušení péče řádného hospodáře.

 

Smlouva o výkonu funkce

Novelou ZOK se mění důsledky neschválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem společnosti tak, že z dosavadní relativní neplatnosti bude nově smlouva neúčinná. Dokud nebude smlouva o výkonu funkce schválena, je výkon funkce bezplatný, s výjimkami které zná i současný ZOK (ujednání o odměně je neplatné z důvodů vyšší moci či důvodů na straně společnosti). Současně se schválením smlouvy o výkonu funkce bude tedy třeba přiznat odměnu za výkon funkce též zpětně.

V případě rozporu smlouvy o výkonu funkce a společenské smlouvy mají přednost ustanovení společenské smlouvy, ledaže bude smlouva o výkonu funkce schválena většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy.

 

Odstoupení z funkce

Odstoupení z funkce bude nově upraveno v samostatném § 58 ZOK, který mimo jiné mění okamžik zániku funkce tak, že výkon funkce končí dnem, kdy jeho odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ho zvolil (nikoli uplynutím 1 měsíce od tohoto dne). Současně však bude možné ve společenské smlouvě upravit, že postačí projednání v orgánu, jehož je odstupující členem. Taktéž odpadá problematické ustanovení, že nelze odstoupit v době nevhodné pro obchodní společnost.

Pokud odstupující člen oznámí odstoupení přímo na zasedání příslušného orgánu, výkon funkce skončí uplynutím 2 měsíců od tohoto dne (ledaže orgán schválí na žádost odstupujícího člena jiný den zániku).

 

Právnická osoba jako člen voleného orgánu

Ačkoli tato možnost je již zakotvena v § 154 občanského zákoníku, ukázala se tato úprava jako nedostatečná a umožňující netransparentní složení orgánů společností.

Proto novela ZOK přichází s § 46 odst. 3 a odst. 6-8, kde stanovuje, že právnická osoba, která je členem voleného orgánu, zvolí jednu fyzickou osobu, která ji bude při výkonu zastupovat. Bez takto určené fyzické osoby, nebude možné právnickou osobu jako člena orgánu zapsat. Nebude-li právnická osoba zapsána do 3 měsíců ode dne, kdy ji funkce vznikla, funkce ze zákona zaniká. Stejně tak zaniká právnické osobě funkce v jejím průběhu, nezmocní-li jinou fyzickou osobu do 3 měsíců od ukončení zmocnění stávající fyzické osoby.

 

Věříme, že Vám tento text pomůže lépe uchopit změny v úpravě volených orgánů obchodních korporací. Naše advokátní kancelář je připravena Vám s touto či jinou problematikou pomoci, proto se na nás neváhejte obrátit.

Tým AD Leges

Tento newsletter nalezente také na našem Linkedinu v následujícím odkazu: https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:6778273460666826752 

 

Novela zákona o obchodních korporacích a rozdělení zisku v obchodní korporaci

1.1.2021 nabyla účinnosti rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích. V důsledku účinnosti této novely došlo ke změnám právní úpravy v oblasti práva obchodních korporací a několika institutů s obchodními korporacemi spojenými. V souvislosti s tím jsme připravili několik newsletterů, které naše klienty seznámily s nejzásadnějšími změnami a pomohly jim se na tyto legislativní novinky připravit. První newsletter se zabýval rozdělením zisku v obchodní korporaci a my jeho text nyní nabízíme i zde k nahlédnutí.

 

Rozdělení zisku v obchodní korporaci

Dnes se zaměříme na změny v úpravě rozdělení zisku v obchodní korporaci. Tvorba kladného hospodářského výsledku je účelem a smyslem existence většiny obchodních korporací, úpravu rozdělení zisku tedy chápeme jako jedno ze stěžejních témat novelizace. Níže jsme pro Vás připravili krátký přehled těch největších změn, které stojí za povšimnutí.

 

Limity rozdělení zisku

Novela zákona o obchodních korporacích jasně určuje, že o rozdělení zisku lze rozhodnout na základě řádné či mimořádné účetní závěrky, a to až do konce následujícího účetního období, tj. v případě účetního období kopírujícího kalendářní rok až do 31.12 následujícího roku. Na základě stejných pravidel lze rozhodnout i o rozdělení jiných vlastních zdrojů.

Níže uvedené podmínky pro rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů jsou sjednoceny a pro kapitálové společnosti a družstva tedy společně platí následující:

  • Zakazuje se rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud vlastní kapitál klesne po rozdělení pod výši základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze mezi společníky rozdělit.
  • Nelze rozhodnout o rozdělení částky, která by byla vyšší než součet výsledku hospodaření právě skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může společnost rozdělit dle svého uvážení, sníženou o odvody do rezervních nebo jiných fondů vyžadované zákonem nebo společenskou smlouvou společnosti.
  • Zisk či jiné vlastní zdroje se nesmí vyplatit, pokud by si tím společnost přivodila úpadek. Pokud z tohoto důvodu společnost zisk či jiné vlastní zdroje nevyplatí do konce příslušného účetního období, právo na jejich vyplacení zaniká. Rozhodnutí o výplatě je rozhodnutím statutárního orgánu společnosti, a tedy i jeho odpovědností.

Ustanovení o rozdělení a výplatě jiných vlastních zdrojů se nepoužijí při snižování základního kapitálu.

 

Důsledky nesprávně vyplaceného zisku

Nově se navrhuje vycházet z povinnosti vrátit podíl na zisku (jiných vlastních zdrojích) vyplacený v rozporu se zákonem bez ohledu na dobrou víru. Toto pravidlo bez dalšího platí u společností s ručením omezeným, u akciové společnosti je výjimka a platí, že nesprávně vyplacený podíl na zisku se nevrací, ledaže akcionář věděl nebo musel vědět, že nebyl vyplacen správně.

 

Záloha na podíl na zisku

Podrobnější úpravy se dočkalo také ustanovení ZOK věnující se záloze na podíl na zisku. Od 1.1.2021 se zálohy (či jejich část) automaticky vrací do 3 měsíců ode dne, kdy účetní závěrka byla nebo měla být schválena, ledaže bude zisk určený k rozdělení dosahovat součtu vyplacených záloh a valná hromada společnosti rozhodne o jeho rozdělení.

Z toho vyplývá, že zálohy se budou vracet ve dvou případech, a to pokud (i) vyplacené zálohy převyšují zisk určený k rozdělení a/nebo (ii) valná hromada nerozhodne o rozdělení žádného zisku společnosti.

I nadále zůstává zachováno pravidlo, dle kterého jsou zálohy na podíl na zisku vypláceny na základě mezitímní účetní závěrky, z níž vyplyne, že společnost má dostatek zdrojů na rozdělení zisku. O vyplacení zálohy na podíl na zisku rozhoduje statutární orgán.

 

V případě, že byste k výše uvedené problematice měli jakékoliv doplňující dotazy, jsme Vám plně k dispozici.

Tým AD Leges

 

Tento newsletter nalezente také na našem Linkedinu v následujícím odkazu: https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:6777975004572200960 

Snídaně s Míšou Riedlovou na téma zakládáme advokátní kancelář

Rádi jsme přijali nabídku kolegů ze SingleCase, že se naše partnerka Michaela Riedlová v rámci neformální snídaně podělí o zkušenosti ze zakládání vlastní advokátní kanceláře. Ani nechceme věřit, že už jsou to skoro 2 roky, kdy jsme se touto odvážnou, ale skvělou cestou vydali!

Bližší informace o akci najdete zde: 

https://www.facebook.com/events/328694977866702/permalink/331558144247052/

Tým AD LEGES

 

Povinná evidence svěřenských fondů

Právní úprava svěřenských fondů byla v novodobé historii České republiky zakotvena novým občanským zákoníkem, který vstoupil v účinnost na počátku roku 2014. O čtyři roky později přijatá novela občanského zákoníku zavádí povinnou evidenci svěřenských fondů v rejstříku svěřenských fondů. Důvodem pro přijetí nové úpravy byla dle důvodové zprávy nemožnost orgánů veřejné správy vykonávat nad svěřenskými fondy dostatečný dohled.

Pokud se týká povinnosti zápisu do evidence svěřenských fondů, je namístě zdůraznit, že povinnost zápisu se týká i svěřenských fondů zřízených před účinností novely. Nejpozději do šesti měsíců od účinnosti právní úpravy, tj. do 1.7.2018 musí dojít k povinné evidenci stávajících svěřenských fondů. Sankcí za neuposlechnutí tohoto pravidla je pak zánik správy svěřenského fondu.  Neméně důležitá je v tomto směru i evidence beneficientů, tedy osob obmyšlených, jimž má být plněno z příslušného svěřenského fondu. Nebude-li obmyšlený svěřenského fondu vzniklého před účinností novelizace uveden v evidenci, hrozí mu odmítnutí plnění ze strany správce fondu.

Zájem na transparentnosti evidence svěřenských fondů by však měl být vyvážen požadavkem na určitou míru soukromí osob, které se na svěřenském fondu účastní. Identifikace zakladatele, obmyšleného a osob vykonávajících nad svěřenským fondem dohled se proto neuvádějí v opisu z evidence svěřenských fondů ani se neuveřejňují, ledaže by uvedené osoby daly se zveřejněním souhlas, přičemž tento souhlas musí být udělen s úředně ověřeným podpisem příslušné osoby.

Více se dočtete v našem článku v časopisu Statutární zástupce, jehož celé znění najdete na našem facebooku https://www.facebook.com/adleges/

AD LEGES s.r.o., Attorneys-at-Law, having its registered office at Olivova 2096/4, 110 00 Praha 1, Identification no. 05353157, registered in the Commercial register administered by the Municipal court in Prague, file no. C 261954, VAT no. CZ05353157.
Information and all documents available on this website are subject to copyright, which is exercised and fully reserved by AD leges s.r.o., Attorneys-at-Law. Any unauthorized use of the information and documents constitutes copyright infringement.
Out-of-court settlement of consumer disputes for disputes between a lawyer and a consumer under the contract to provide legal services under § 14 of Act no. 634/1992 Coll., On Consumer Protection, as amended, is handled by the Czech Bar Association, to find out more, go to www.cak.cz.

Top