Blog

Novela zákona o evidenci skutečných majitelů

Po delší době Vám přinášíme informace o plánované legislativní změně týkající se zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen „zákon o ESM“).

Tuzemský zákonodárce v reakci na probíhající řízení Evropské komise proti České republice o porušení povinnosti pro nesprávné provedení tzv. AML směrnice připravil novelu zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, která nabyde účinnosti dne 1. 10. 2022. Novela již prošla oběma komorami parlamentu a dne 16. 8. 2022 byla podepsána prezidentem, je tedy možné se seznámit s její finální podobou.

Evropská Komise České republice vytýká především špatné vymezení pojmu skutečného majitele, dle jejího názoru není aktuální znění zákona o ESM dostatečně přísné a současná právní úprava nezahrnuje všechny skutečné majitele, kteří by v evidenci měli být zapsáni.

 

Co novela zákona o evidenci skutečných majitelů mění?

Podstatou novely je kompletní vypuštění terminologie koncového příjemce a osob s koncovým vlivem. Dochází také k úpravě definice skutečného majitele tak, aby definice odpovídala vymezení dle AML směrnice a je zúžen rozsah osob, které dle zákona o ESM do evidence nespadají, neboť skutečného majitele nemají. Na tyto podstatné změny navazuje zbytek novely, který upravuje především automatický průpis a jiné, s novelou související, instituty. Další změny jsou především terminologického rázu a obsah zákona významně nemění.

 

Jak se od účinnosti novely určí skutečný majitel?

Stávající právní úprava pracuje s úvahou, že osoba, která drží větší než 25% podíl, nutně nemusí být skutečným majitelem a pouze se tomuto faktu přiznává určitá váha (interpretační relevance) při posuzování. To je však v rozporu s AML směrnicí. S novelou proto přichází nové pravidlo, kterým je bez dalšího přiznána pozice skutečného majitele každému, kdo ovládá větší než 25% podíl ve společnosti.

Nejvýznamnější změna, kterou novela přináší, je změna ustanovení § 4, které uvádí následující skutkové podstaty skutečného majitele korporací.

Skutečným majitelem zapisovaným do evidence bude od 1. 10. jednak (i) fyzická osoba mající podíl v korporaci nebo podíl na hlasovacích právech větší než 25 %, a to i ve chvíli, kdy vlastní podíl vyšší než 25 % i bez hlasovacích práv, a jednak (ii) fyzická osoba, která má větší než 25% podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku (v tomto případě ale po novele nepůjde o osoby, které nemají vymahatelné (žalovatelné) právo na tento podíl, vyplývající např. ze smlouvy nebo jiného vymahatelného právního titulu).

Další skutková podstata upravuje nepřímé vlastnictví, tedy kontrolu jiné korporace, která je společníkem či akcionářem s více jak 25% podílem ve zkoumané (evidující) korporaci. V kontextu směrnice je za skutečného majitele považována ta osoba, která může fakticky uplatňovat rozhodující vliv – stačí, aby fyzická osoba ovládala korporaci, která má ve zkoumané korporaci více než 25% podíl, a tato fyzická osoba se stane skutečným majitelem zkoumané korporace.

V poslední definici je potom zdůrazněno, že vlastnictvím nebo kontrolou se rozumí i uplatňování rozhodujícího vlivu jinými prostředky, aby se neomezovaly možnosti kontroly. Příkladem těchto jiných prostředků může být situace, ve které fyzická osoba pouze na základě vlastního uvážení může dosáhnout toho, že rozhodování nejvyššího orgánu korporace odpovídá její vůli nebo možnost jmenovat a odvolávat většinu osob, které jsou členy statutárních orgánů. Dále pak samozřejmě i fyzická osoba, která uplatňuje rozhodující vliv v korporaci jako osoba ovládající podle zákona o obchodních korporacích.

Další významnou změnou je změna ustanovení § 7, kterou dochází k výraznému rozšíření okruhu osob, u kterých se skutečný majitel eviduje. Oproti předchozí právní úpravě se nově stanou povinně evidujícími osobami subjekty jako např. společenství vlastníků jednotek, církve, politické strany, či odborové organizace a organizace zaměstnavatelů.

Okruh osob, které budou nově povinny zapisovat do evidence své skutečné majitele, se tedy rozšíří, a to především o osoby, které bez dalšího vlastní 25% a vyšší podíl v korporaci, podíl na zisku, na jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku a dosud nebyly evidovány a o osoby, které byly do účinnosti novely uvedeny v § 7 zákona o ESM, a u nichž byla založena domněnka, že skutečného majitele nemají.

 

Plánuje se změna u automatických průpisů?

Nově bude umožněno zřízení automatického průpisu z obchodního rejstříku do evidence skutečných majitelů u veřejných obchodních společností, které nemají více než 3 společníky. Podle ustanovení § 38 odst. 3 se automaticky zapíše fyzická osoba, která byla v rámci zápisu do obchodního rejstříku zapsána jako její společník, nebo jako skutečný majitel korporace zapisované do veřejného rejstříku, která je společníkem veřejné obchodní společnosti.

 

Jak je to s lhůtami pro aktualizaci zapisovaných údajů dle požadavků novely?

Ministerstvo spravedlnosti do 1 měsíce od nabytí účinnosti novely zajistí automatickou aktualizaci celé evidence skutečných majitelů tak, aby označení povahy postavení skutečného majitele odpovídalo znění novely – z evidence bude tedy automaticky vypuštěna diferenciace skutečného majitele na koncové příjemce a osoby s koncovým vlivem. Dále ministerstvo spravedlnosti do 1 měsíce zajistí, aby u osob, které mají před účinností novely nastaven automatický průpis z obchodního rejstříku, došlo automaticky k přepočítání a přepsání jejich zápisů v evidenci dle nových pravidel.

Osoby, které nemají nastaven automatický průpis a dosud řádně a správně evidovaly své skutečné majitele, mají 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely čas na provedení úpravy zapisovaných skutečností tak, aby odpovídaly požadavkům novely.

Dle přechodných ustanovení nebude možné v prvním měsíci účinnosti novely provést změnu v evidenci skutečných majitelů, a to především z důvodu, aby během prvního měsíce účinnosti proběhlo úspěšné nastavení systému a nedocházelo k zásahům a změnám v databázi. Změny v evidenci budou tedy moci být zapsány nejdříve od listopadu tohoto roku.

 

Pracujeme s Vámi

Ačkoliv bude evidence skutečných majitelů automaticky podrobena úpravám a aktualizacím, doporučujeme si v průběhu listopadu zkontrolovat, zdali v zápisech u Vašich společností došlo ke správné aktualizaci zapisovaných údajů dle nového znění zákona o ESM, a to i u společností, které mají zřízen automatický průpis z obchodního rejstříku.

Naše advokátní kancelář je připravena Vám kdykoliv zodpovědět a vyřešit veškeré Vaše otázky týkající se této problematiky. Rádi Vám pomůžeme s případnou aktualizací zápisu skutečného majitele do evidence skutečných majitelů, zejména se zjištěním osob, které zápisu v této evidenci dle novely zákona o ESM v rámci korporace podléhají a se zajištěním veškerých administrativních kroků, které jsou k aktualizaci zápisu skutečného majitele nezbytné.

Daňová kontrola

S ohledem na praktické zkušenosti našich klientů je daňová kontrola tématem velice aktuálním. Kromě samotné kontroly však daňový řád zná další způsoby, jak může správce daně vůči poplatníkovi postupovat. Patří mezi ně vyhledávací činnost, kterou může správce daně vykonávat i bez vědomí daňového subjektu, vysvětlení, nebo třeba místní šetření, v rámci něhož má správce daně široká oprávnění vstoupit do prostor daňového subjektu či zajistit věci, které mohou sloužit jako důkazní prostředek. V případě konkrétních pochybností pak může zahájit postup k jejich odstranění, který může vyústit až v zahájení daňové kontroly. 

O průběhu daňové kontroly, právech správce daně i daňového subjektu, ale také třeba o možnosti podat stížnost, se můžete dočíst v Honzově článku v časopise Statutární zástupce firmy. 

Celý text článku najdete na našem facebooku http://www.facebook.com/adleges

S ohledem na narůstající rizika, která zatěžují provozní společnosti nejen v daňové oblasti, je nejvhodnějším řešením oddělení rizik do jednotlivých entit, které je zpravidla doprovázeno vytvořením holdingové struktury. Pokud Vás toto téma zajímá, podívejte se na naši případovou studii Stavíme holding.

Zaměstnanecká participace je zpět

Novela zákona o obchodních korporacích opět zavedla povinnou participaci, tedy volbu části členů dozorčí rady zaměstnanci společnosti. Společnosti, které mají více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru, mají nově povinnost jednu třetinu členů dozorčí rady volit zaměstnanci (zbývající členy volí nadále valná hromada), přičemž počet členů dozorčí rady musí být u těchto společností dělitelný třemi. Za zmínku stojí, že se tato povinnost oproti původnímu záměru nevztahuje na správní radu v monistickém systému.

Za situace, kdy zákon o obchodních korporacích umožnil akciovým společnostem snížit počet členů představenstva i dozorčí rady třeba jen na jednoho, a povinnou participaci úplně zrušil, se opět jedná o významnou změnu a zásah do struktury orgánů akciových společností.

Společnosti s více než 500 zaměstnanci jsou povinny uvést své stanovy do souladu, a zorganizovat volbu člena dozorčí rady zaměstnanci, ve lhůtě 2 let.

Share deal versus asset deal - jak strukturovat prodej?

V rámci akvizicí se prodávající i kupující často potýkají s otázkou, jak zamýšlenou transakci, spočívající v převodu podniku, strukturovat. Nabízí se zpravidla dvě základní varianty (pokud pomineme fúzi, která v českém právním prostředí pro účely spojení dvou na sobě nezávislých společností není v praxi příliš využívána), a to převod podílu (tzv. share deal), nebo převod závodu (tzv. asset deal). 

Vhodná volba struktury transakce pak bude záležet na mnoha faktorech, které v konkrétní situaci vstupují do hry. Jedná se o faktory ekonomické, právní, ale také daňové, které jsou často jednou z hlavních otázek, nad kterou se obě strany zamýšlejí.

V článku, který najdete v prosincovém čísle Statutárního zástupce firmy, se Míša zabývala výhodami a nevýhodami share dealu a asset dealu, a to z pohledu formálních náležitostí, předmětu převodu, právních rizik, dotací a licencí, práv věřitelů, a zejména také daňových dopadů obou variant jak na prodávajícího, tak na kupujícího.

Celý text článku najdete na našem facebooku http://www.facebook.com/adleges

Nepeněžní dividendy

Možnost vyplácet dividendy nepeněžní formou je v českém právu zakotvena od 1.1.2014. Přestože nejde o v praxi příliš používaný model pro rozdělení dividend, možné důsledky nové právní úpravy zaujaly Honzu natolik, že o možnostech vyplácení nepeněžních dividend, včetně účetních a daňových souvislostí, napsal článek. Takže pro právní fajnšmekry i společnosti, které do budoucna zamýšlí vypácet podíl na zisku v nepeněžní formě, článek najdete v prosincovém vydání Právního rádce:

http://pravniradce.ihned.cz/c1-65550760-vybrane-pravni-a-danove-aspekty-nepenezniho-podilu-na-zisku

Pevný podíl na zisku

Pokud uvažujete o vydání různých druhů podílů a akcií spojených se zvláštními právy, například s pevným podílem na zisku, doporučujeme věnovat se tomuto problému trošku hlouběji. Jak se říká „šedá je teorie, barvitá praxe“ a kusá úprava různých druhů podílů či akcií může bez správného nastavení ve společenské smlouvě či stanovách nadělat nečekanou korporátní paseku. Pro začátek si můžete přečíst Míšin článek na dané téma z prosincového vydání časopisu Statutární zástupce firmy, pokud budete chtít specifičtější radu, napiště nám, nebo třeba zavolejte.

Rodinné firmy

Ve spolupráci s nakladatelstvím Forum Media proběhl 24.11.2016 pod naším vedením seminář zaměřený na rodinné firmy. Hlavními tématy byly otázky předání fungující společnosti dalším generacím, nebo nastavení majetkových vztahů v rodině tak, aby byly právně i daňově funkční. 

Častým modelem pro daňově efektivní nastavení rodinných aktiv jsou holdingové struktury, na které se dlouhodobě specializujeme. Zajímavá je však v této souvislosti i problematika manažerských opčních plánů, které umožňují zapojit do vedení rodinných firem profesionální manažery a odpovídajícím zůsobem je namotivovat. I zde je však klíčové nastavení plánu tak, aby byl daňově efektivní pro obě strany.

AD LEGES s.r.o., advokátní kancelář, sídlo na adrese Panská 894/4, Nové Město, 110 00 Praha 1, IČO: 05353157, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová značka C 261954, DIČ: CZ05353157.

Bližší informace o zpracování osobních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES a s dalšími souvisejícími právními předpisy na ochranu osobních údajů naleznete zde.

Informace a veškeré dokumenty dostupné z těchto webových stránek jsou předmětem autorských práv, která jsou vykonávána a v plném rozsahu vyhrazena společností AD LEGES s.r.o., advokátní kancelář. Jakékoliv nepovolenné užití těchto informací a dokumentů představuje porušení autorských práv.

Subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů pro oblast sporů mezi advokátem a spotřebitelem ze smlouvy o poskytování právních služeb ve smyslu ustanovení § 14 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je Česká advokátní komora, jejíž internetové stránky jsou umístěny na adrese www.cak.cz.

Top