Blog

Novela zákona o evidenci skutečných majitelů

Po delší době Vám přinášíme informace o plánované legislativní změně týkající se zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen „zákon o ESM“).

Tuzemský zákonodárce v reakci na probíhající řízení Evropské komise proti České republice o porušení povinnosti pro nesprávné provedení tzv. AML směrnice připravil novelu zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, která nabyde účinnosti dne 1. 10. 2022. Novela již prošla oběma komorami parlamentu a dne 16. 8. 2022 byla podepsána prezidentem, je tedy možné se seznámit s její finální podobou.

Evropská Komise České republice vytýká především špatné vymezení pojmu skutečného majitele, dle jejího názoru není aktuální znění zákona o ESM dostatečně přísné a současná právní úprava nezahrnuje všechny skutečné majitele, kteří by v evidenci měli být zapsáni.

Co novela zákona o evidenci skutečných majitelů mění?

Podstatou novely je kompletní vypuštění terminologie koncového příjemce a osob s koncovým vlivem. Dochází také k úpravě definice skutečného majitele tak, aby definice odpovídala vymezení dle AML směrnice a je zúžen rozsah osob, které dle zákona o ESM do evidence nespadají, neboť skutečného majitele nemají. Na tyto podstatné změny navazuje zbytek novely, který upravuje především automatický průpis a jiné, s novelou související, instituty. Další změny jsou především terminologického rázu a obsah zákona významně nemění.

Jak se od účinnosti novely určí skutečný majitel?

Stávající právní úprava pracuje s úvahou, že osoba, která drží větší než 25% podíl, nutně nemusí být skutečným majitelem a pouze se tomuto faktu přiznává určitá váha (interpretační relevance) při posuzování. To je však v rozporu s AML směrnicí. S novelou proto přichází nové pravidlo, kterým je bez dalšího přiznána pozice skutečného majitele každému, kdo ovládá větší než 25% podíl ve společnosti.

Nejvýznamnější změna, kterou novela přináší, je změna ustanovení § 4, které uvádí následující skutkové podstaty skutečného majitele korporací.

Skutečným majitelem zapisovaným do evidence bude od 1. 10. jednak (i) fyzická osoba mající podíl v korporaci nebo podíl na hlasovacích právech větší než 25 %, a to i ve chvíli, kdy vlastní podíl vyšší než 25 % i bez hlasovacích práv, a jednak (ii) fyzická osoba, která má větší než 25% podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku (v tomto případě ale po novele nepůjde o osoby, které nemají vymahatelné (žalovatelné) právo na tento podíl, vyplývající např. ze smlouvy nebo jiného vymahatelného právního titulu).

Další skutková podstata upravuje nepřímé vlastnictví, tedy kontrolu jiné korporace, která je společníkem či akcionářem s více jak 25% podílem ve zkoumané (evidující) korporaci. V kontextu směrnice je za skutečného majitele považována ta osoba, která může fakticky uplatňovat rozhodující vliv – stačí, aby fyzická osoba ovládala korporaci, která má ve zkoumané korporaci více než 25% podíl, a tato fyzická osoba se stane skutečným majitelem zkoumané korporace.

V poslední definici je potom zdůrazněno, že vlastnictvím nebo kontrolou se rozumí i uplatňování rozhodujícího vlivu jinými prostředky, aby se neomezovaly možnosti kontroly. Příkladem těchto jiných prostředků může být situace, ve které fyzická osoba pouze na základě vlastního uvážení může dosáhnout toho, že rozhodování nejvyššího orgánu korporace odpovídá její vůli nebo možnost jmenovat a odvolávat většinu osob, které jsou členy statutárních orgánů. Dále pak samozřejmě i fyzická osoba, která uplatňuje rozhodující vliv v korporaci jako osoba ovládající podle zákona o obchodních korporacích.

Další významnou změnou je změna ustanovení § 7, kterou dochází k výraznému rozšíření okruhu osob, u kterých se skutečný majitel eviduje. Oproti předchozí právní úpravě se nově stanou povinně evidujícími osobami subjekty jako např. společenství vlastníků jednotek, církve, politické strany, či odborové organizace a organizace zaměstnavatelů.

Okruh osob, které budou nově povinny zapisovat do evidence své skutečné majitele, se tedy rozšíří, a to především o osoby, které bez dalšího vlastní 25% a vyšší podíl v korporaci, podíl na zisku, na jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku a dosud nebyly evidovány a o osoby, které byly do účinnosti novely uvedeny v § 7 zákona o ESM, a u nichž byla založena domněnka, že skutečného majitele nemají.

Plánuje se změna u automatických průpisů?

Nově bude umožněno zřízení automatického průpisu z obchodního rejstříku do evidence skutečných majitelů u veřejných obchodních společností, které nemají více než 3 společníky. Podle ustanovení § 38 odst. 3 se automaticky zapíše fyzická osoba, která byla v rámci zápisu do obchodního rejstříku zapsána jako její společník, nebo jako skutečný majitel korporace zapisované do veřejného rejstříku, která je společníkem veřejné obchodní společnosti.

Jak je to s lhůtami pro aktualizaci zapisovaných údajů dle požadavků novely?

Ministerstvo spravedlnosti do 1 měsíce od nabytí účinnosti novely zajistí automatickou aktualizaci celé evidence skutečných majitelů tak, aby označení povahy postavení skutečného majitele odpovídalo znění novely – z evidence bude tedy automaticky vypuštěna diferenciace skutečného majitele na koncové příjemce a osoby s koncovým vlivem. Dále ministerstvo spravedlnosti do 1 měsíce zajistí, aby u osob, které mají před účinností novely nastaven automatický průpis z obchodního rejstříku, došlo automaticky k přepočítání a přepsání jejich zápisů v evidenci dle nových pravidel.

Osoby, které nemají nastaven automatický průpis a dosud řádně a správně evidovaly své skutečné majitele, mají 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely čas na provedení úpravy zapisovaných skutečností tak, aby odpovídaly požadavkům novely.

Dle přechodných ustanovení nebude možné v prvním měsíci účinnosti novely provést změnu v evidenci skutečných majitelů, a to především z důvodu, aby během prvního měsíce účinnosti proběhlo úspěšné nastavení systému a nedocházelo k zásahům a změnám v databázi. Změny v evidenci budou tedy moci být zapsány nejdříve od listopadu tohoto roku.

Pracujeme s Vámi

Ačkoliv bude evidence skutečných majitelů automaticky podrobena úpravám a aktualizacím, doporučujeme si v průběhu listopadu zkontrolovat, zdali v zápisech u Vašich společností došlo ke správné aktualizaci zapisovaných údajů dle nového znění zákona o ESM, a to i u společností, které mají zřízen automatický průpis z obchodního rejstříku.

Naše advokátní kancelář je připravena Vám kdykoliv zodpovědět a vyřešit veškeré Vaše otázky týkající se této problematiky. Rádi Vám pomůžeme s případnou aktualizací zápisu skutečného majitele do evidence skutečných majitelů, zejména se zjištěním osob, které zápisu v této evidenci dle novely zákona o ESM v rámci korporace podléhají a se zajištěním veškerých administrativních kroků, které jsou k aktualizaci zápisu skutečného majitele nezbytné.

Nový zákon o evidenci skutečných majitelů

Po přijetí tzv. AML směrnice na úrovni EU bylo třeba promítnout změny evropské úpravy i do právního řádu České republiky. Stalo se tak nejen novelizací zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu („AML zákon“), ale i přijetím nového zákona o evidenci skutečných majitelů.

Výraznější změny přináší právě zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („Zákon o evidenci skutečných majitelů“), který nabyl účinnosti dne 1.6.2021. V současnosti je evidence skutečných majitelů upravena v zákoně o veřejných rejstřících, předmětná ustanovení tohoto zákona se ale ke dni účinnosti Zákona o evidenci skutečných majitelů zrušují.

Základ nové právní úpravy v bodech:

Skutečným majitelem je každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem.
Sankce za porušení povinnosti zápisu skutečného majitele jsou:
- zákaz výplaty dividend;
- zákaz výkonu hlasovacího práva;
- pokuta až 500.000 Kč.
Pokud není skutečný majitel v evidenci již zapsán (podle dosavadních předpisů), dojde u s.r.o. a a.s. s jediným akcionářem k automatickému průpisu z obchodního rejstříku.
Pokud nelze skutečného majitele zjistit, považuje se za skutečného majitele člen statutárního orgánu.
U svěřenských fondů a složitějších holdingových struktur je zapotřebí určit a zapsat skutečné vlastníky podle zákonem předem daného klíče.
Za zápis a evidenci zjištěných údajů o skutečných vlastnících odpovídá právnická osoba (její statutární orgán).
Přístup k evidenci je veřejný.
Zápis do evidence provádí rejstříkové soudy a notáři.

Níže naleznete další informace, které Vás podorobně seznámí s veškerými povinnostmi, které nový zákon přináší.

Změny, které přináší návrh zákona o evidenci skutečných majitelů a definice stěžejních pojmů

Hned v úvodních ustanoveních Zákona o evidenci skutečných majitelů nalezneme několik podstatných pojmů a definic, jejichž přesnější vymezení tento zákon oproti předchozí úpravě přináší.

Zákon uvádí především přesnější definici skutečného majitele, jímž je dle zákona každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem. Abychom mohli tedy označit konkrétní osobu za skutečného majitele, je třeba posoudit dvě již zmiňované složky definice skutečného majitele, a to, zda je osobou s koncovým vlivem (aktivní složka) a zda je koncovým příjemcem (pasivní složka).

Evidující osobou je dle Zákona o evidenci skutečných majitelů právnická osoba, která má skutečného majitele, nebo svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení. Mezi hlavní povinnosti evidující osoby patří zejména zaznamenávání a zjišťování údajů o skutečném majiteli a uchovávání těchto údajů.

Osoba s koncovým vlivem a koncový příjemce

Osobou s koncovým vlivem se rozumí osoba, která může bez pokynů někoho jiného přímo nebo nepřímo (například prostřednictvím jiné osoby) uplatňovat rozhodující vliv v právnické osobě. Důležitá je existence nástrojů, prostřednictvím kterých je tato kontrola či tento vliv vykonáván. Osoba s koncovým vlivem tento vliv vytváří – u ní začíná – a u právnické osoby končí.

Konkrétní návod, jak označit osobu s koncovým vlivem přináší Zákon o evidenci skutečných majitelů. Za osobu s koncovým vlivem se považuje každá fyzická osoba, která je ovládající osobou podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací a její přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech je větší než 25 %. Hranice 25 % však slouží pouze jako ukazatel, je proto třeba se při posuzování osoby skutečného majitele zaměřit na konkrétní situaci. Například v případě, že ve společnosti působí osoba s 26% podílem na hlasovacích právech a 100 dalších osob s 0,74% podílem na hlasovacích právech, je zcela pravděpodobně právě osoba s 26% podílem skutečným majitelem. V jiné situaci však osoba s 26% podílem být skutečným vlastníkem nemusí, když například další osoba drží 74% podíl na hlasovacích právech. V případě čtyř osob s 25% podílem na hlasovacích právech není žádná z nich skutečným majitelem, pokud nejednají ve vzájemné shodě. Uvedené příklady se týkají pouze podílu na hlasovacích právech, nikoliv podílu na zisku (o tom více níže).

Za koncového příjemce právnické osoby zákon pak označuje každou osobu, která může získat přímo nebo nepřímo podstatnou část z celkového majetkového prospěchu právnické osoby. Tento majetkový prospěch je nejčastěji tvořen buďto při samotné činnosti právnické osoby nebo i při její likvidaci. Při určení koncového příjemce je tedy nutné posoudit, kdo z činnosti právnické osoby získává koncový prospěch, a to bez ohledu na to, zda se na fungování právnické osoby aktivně podílí. Není podstatným ukazatelem, jestli tento prospěch osoba skutečně obdržela, ale zda osoba tento prospěch získat může a na základě čeho tomu tak je. Ke zhodnocení, zda se u konkrétní osoby jedná o podstatnou část celkového majetkového prospěchu, je třeba zaměřit se na jeho podstatnost z pohledu právnické osoby, která tento majetkový prospěch generuje, nikoli z pohledu příjemce tohoto prospěchu. Důležitým hlediskem při určení koncového příjemce je pak skutečnost, že osoba získaný prospěch dále nepředává – u ní prospěch končí.

Zákon ve svých následujících ustanoveních konkretizuje, že koncovým příjemcem právnické osoby je každá osoba, která může přímo nebo nepřímo získávat více než 25 % z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby. V rámci obchodních korporací je koncovým příjemcem osoba, která má právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku obchodní korporace větší než 25 %. Tento indikátor platí také pro tichého společníka, který taktéž podléhá zápisu do evidence skutečných majitelů.

Jak je již z definice zřejmé, skutečným majitelem může být pouze fyzická osoba. Ve vztahu k jedné právnické osobě může být i více skutečných majitelů a jejich pozice může být založena buďto jejich samostatným jednáním, či jednáním ve vzájemné shodě. Například tři společníci každý s 20% podílem na základním kapitálu a stejným podílem na hlasovacích právech mohou být skutečnými majiteli v případě, že jednají ve vzájemné shodě.

Cílem institutu skutečného majitele je tedy určit jednak osobu, která prostřednictvím svého vlivu a rozhodování působí na jednání právnické osoby a jednak najít osobu, která z činnosti právnické osoby profituje.

Skutečný majitel u svěřenského fondu, ostatních právnických osob a obdobných právních uspořádání

Dle AML směrnice se skutečnými majiteli rozumí také fyzické osoby zastávající určité funkce či role v rámci svěřenského fondu nebo v rámci právnických osob či právních uspořádání podobných svěřenským fondům. Tuto problematiku upravuje § 6 Zákona o evidenci skutečných majitelů, kde uvádí skutečného majitele u fundací, ústavů a obecně prospěšných společností a u právního uspořádání, kterým se v zákoně myslí svěřenské fondy. Například právě v případě svěřenského fondu je skutečným majitelem nejen každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem, ale také každá fyzická osoba, která je jeho zakladatelem, jeho svěřenským správcem, jeho obmyšleným nebo fyzická osoba z okruhu osob, v jejichž hlavním zájmu bylo právní uspořádání zřízeno nebo je spravováno, není-li obmyšlený, dále také osoba oprávněná k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu a která může jmenovat nebo odvolat svěřenského správce.

Osoba ve vrcholném postavení jako skutečný majitel

Zákon zároveň zavádí pojem osoba ve vrcholném vedení. Tou je fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu nebo osoba v obdobném postavení, či právnickou osobu zastupuje a je podřízena statutárnímu orgánu. Pokud nelze skutečného majitele zjistit ani při vynaložení veškerého úsilí, je za skutečného majitele považována osoba ve vrcholném vedení. (Současná právní úprava v podstatě bez problému umožňovala domněnku, že skutečným majitelem je statutární orgán, nový zákon klade větší důraz na poctivý postup.). Pojem veškeré úsilí je pojmem neurčitým a nikde v zákonné úpravě nenalezneme jeho přesnou definici. Nicméně lze dovodit, že na veškeré úsilí navazuje stav, kdy jakékoliv další úsilí, které by bylo vynaloženo ke zjištění skutečného majitele, by bylo s jistotou bezvýsledné. Příkladem může být právě situace, kdy jsou v korporaci všechny společníky se stejným podílem, kteří nejednají ve vzájemné shodě.

V případě, že zapsaným skutečným majitelem je osoba ve vrcholném vedení, evidující osoby budou mít povinnost zaznamenávat veškeré kroky učiněné při zjišťování skutečného majitele. Tyto údaje je evidující osoba povinna uchovávat po dobu, po kterou je osoba ve vrcholném vedení skutečným majitelem, a dále 10 let od zániku jejího postavení skutečného majitele. Tato povinnost přechází i na právní nástupce evidující osoby (v případě jejího zániku). Tyto uchovávané údaje je evidující osoba povinna na žádost či pokyn sdělit povinným osobám podle AML zákona a dále Finančnímu analytickému úřadu, soudu, orgánu činnému v trestním řízení, orgánu Finanční správy České republiky a orgánu Celní správy České republiky.

Skutečný majitel u holdingových struktur

Pro určení skutečného majitele u holdingových struktur návrh zákona zavádí pojmy větvení a řetězení. Řetězením je možnost nepřímého získávání prospěchu nebo nepřímého uplatňování vlivu prostřednictvím na sebe postupně navázaných osob, právních uspořádání nebo na sebe postupně navazujících vztahů a větvením je možnost získávání prospěchu nebo uplatňování koncového vlivu prostřednictvím více jednotlivých řetězení.

Příklad:

Řetězením je vztah Jan Novák –> společnost A –> společnost C a vztah Jan Novák –> společnost B –> společnost C.

Větvením je pak celá vlastnická struktura, kdy Jan Novák uplatňuje vliv na společnosti C prostřednictvím dvou výše zmíněných řetězení.

Pro účely výpočtu výše nepřímého podílu na prospěchu a na hlasovacích právech se v případě řetězení podíly na prospěchu a na hlasovacích právech násobí a v případě větvení se součiny podílů na prospěchu a hlasovacích právech z jednotlivých řetězení sčítají. Pro výpočet je velmi důležité ustanovení § 4 odst. 4 Zákona o evidenci skutečných majitelů, který říká, že pokud počítáme řetězení, jako 100% podíly počítáme podíly na hlasovacích právech zakládající domněnku ovládání (> 25 %) a jako 0% podíly se počítají ostatní podíly, ovšem s výjimkou podílu na společnosti, která je předmětem výpočtu.

Představme si, že Jan Novák vlastní 60% podíl na společnosti A a společnost A následně vlastní 20% podíl na společnosti C. Výpočet tohoto řetězení bude tedy 100/100 (Jan Novák – společnost A) * 20/100 (společnost A – společnost C) = 20% podíl Jana Nováka na společnosti C prostřednictvím společnosti A.

Na společnosti B Jan Novák vlastní pouze 20% podíl a společnost B vlastní 30% podíl na společnosti C. V tomto případě bude výpočet následující: 0/100 (Jan Novák – společnost B) * 30/100 (společnost B – společnost C) = 0% podíl Jana Nováka na společnosti C skrze společnost B. Finální výpočet větvení, tedy výpočet vlivu Jana Nováka na společnosti C prostřednictvím společností A a B je 20 % + 0 % = 20 %. Jan Novák tedy nemá koncový vliv na společnost C.

Řízení o zápisu do evidence skutečných majitelů

Mělo by být zjednodušeno i řízení o zápisu do evidence skutečných majitelů. Nově bude moci zapisovat i notář. V případech, kdy je skutečný majitel dle výše popsaných kritérií zjevný již z obchodního rejstříku, dojde k tzv. automatickému průpisu zapisovaných údajů z obchodního rejstříku do evidence skutečných majitelů (např. u společnosti s ručením omezeným to jsou společníci vlastnící alespoň 25% podíl, u akciové společnosti pak zapsaný jediný akcionář). Pokud jste však již v minulosti požádali o zápis skutečného majitele do evidence skutečných majitelů, k automatickému průpisu z obchodního rejstříku nedojde. Je však možné navrhnout soudu či požádat notáře, aby byl skutečný majitel napříště automaticky z obchodního rejstříku propsán. Zápis do evidence skutečných majitelů je v případě obchodních korporacích zpoplatněn částkou ve výši 4 000 Kč (např. u svěřenského fondu je poplatek stanoven na 2 000 Kč), a to jen v případě, kdy nedojde k automatickému průpisu z obchodního rejstříku. Nově bude moci (v případě nesplnění zápisové povinnosti) podat návrh na zápis každý, kdo má na zápisu právní zájem.

Sankce při nesplnění zápisové povinnosti

V současné úpravě při porušení zápisové povinnosti nehrozí žádný postih. Zákon o evidenci skutečných majitelů však zavádí za nesplnění zápisové povinnosti sankce, a to jak v podobě pokut, tak i provozní a organizační sankce v podobě možné neplatnosti rozhodnutí orgánů obchodní korporace či pozastavení hlasovacích práv.

Pokud skutečný majitel obchodní korporace nebude zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí obchodní korporace vyplatit podíl na zisku jemu, ani právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem. Podíl na zisku nesmí být taktéž vyplacen právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jež v evidenci skutečných majitelů nemá zaspaného žádného majitele. Právo na nevyplacený podíl na zisku pak zaniká s koncem účetního období.

V rámci rozhodování korporace osoba porušující zápisovou povinnost nesmí vykonávat hlasovací právo. Případné usnesení nejvyššího orgánu nebo rozhodnutí jediného společníka, které by bylo v rozporu s výše uvedeným, tedy v rozporu se zákonem, je neplatné. Této neplatnosti je možné se soudně domáhat ve lhůtách a postupy určenými zákonem o obchodních korporacích.

Pokud evidující osoba nezajistí zápis žádného údaje po uplynutí přiměřené lhůty stanovené soudem do evidence skutečných majitelů, hrozí jí pokuta až do výše 500 000 Kč. Přestupková řízení jsou v kompetenci obecních úřadů s rozšířenou působností.

Veřejný přístup

Doposud byla evidence skutečných majitelů veřejnosti nepřístupná. Zákon nově umožní komukoliv získat částečný výpis údajů zapisovaných do evidence skutečných majitelů. Tento částečný výpis bude obsahovat informace o skutečném majiteli jako především jeho jméno, stát bydliště, rok a měsíc narození a způsob, jakým právnickou osobu ovládá.

Pracujeme s Vámi

Naše advokátní kancelář je připravena Vám kdykoliv zodpovědět a vyřešit veškeré Vaše otázky týkající se této problematiky. Rádi Vám pomůžeme se zápisem skutečného majitele do evidence skutečných majitelů, zejména se zjištěním osob, které zápisu v této evidenci v rámci korporace podléhají a se zajištěním veškerých administrativních kroků, které jsou k zápisu skutečného majitele nezbytné. Jsme Vám k dispozici také při nutnosti odstranění nesrovnalostí v evidenci skutečných majitelů nebo poskytnutí právní pomoci v případném přestupkovém řízení.

Novela zákona o obchodních korporacích a úprava akciových společností

Kromě obecných změn, které jsme zmiňovali v předchozích newsletterech, novela přinesla také další změny ustanovení, které se věnují čistě akciovým společnostem.

Vnitřní organizace společnosti

Jednou z nejvýznamnějších změn u akciových společností je zrušení orgánu statutárního ředitele v rámci monistické struktury vnitřního uspořádání. Povinně zřizovanými orgány jsou nyní pouze valná hromada a správní rada. Správní rada je tedy statutárním orgánem a náleží jí obchodní vedení společnosti a dohled nad její činností. Tímto krokem by se mělo zamezit nynějším výkladovým nejasnostem, jež se týkají postavení a působnosti statutárního ředitele a správní rady v monistickém systému.

V této návaznosti tak doporučujeme stanovy Vaší společnosti upravit tak, aby byly v souladu s novou právní úpravou.

Zánik kmenových akcií

Novela ZOK zavádí další významnou změnu v životě akciových společností, a to zrušení rozdělení kmenových akcií a akcií se zvláštními právy. Nově tak mohou existovat pouze různé druhy akcií, a to pokud tak stanovy spolu s jejich označením a popisem stanoví.

Současně je výslovně upraveno, že lze vydat akcie bez hlasovacího práva, avšak souhrn jejich jmenovitých hodnot nesmí přesáhnout 90 % základního kapitálu. Pokud však ZOK vyžaduje hlasování dle druhu akcií, je i akcionář vlastnící akcie bez hlasovacích práv oprávněn na valné hromadě hlasovat.

Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích

Další změnou prošla úprava výpočtu podílu na zisku a jeho výplaty (včetně případného vrácení). O tomto jsme Vás již informovali v jednom z našich předchozích newsletterů, který se zabýval rozdělením zisku v obchodní korporaci.

Pozvánka na valnou hromadu

Pozvánka na valnou hromadu AS, na jejímž pořadu jednání je změna stanov, nově musí obsahovat stručný a výstižný popis a odůvodnění navrhovaných změn, bez nutnosti uvádět úplný návrh změn stanov. Ten je však potřeba uveřejnit společně s pozvánkou na internetových stránkách společnosti a akcionáři musí být umožněno, aby do návrhu změn stanov nahlédl v sídle společnosti. Součástí pozvánky dále musí být upozornění na toto právo akcionáře.

Máte-li pochybnosti o souladu Vašich pozvánek s novou úpravou, rádi se na ně ve spolupráci s Vámi podíváme.

Právo dávat návrhy a protinávrhy

Novelou ZOK se ruší lhůty akcionářům k zasílání návrhů a protinávrhů z důvodu, že se jedná o nepřiměřené omezování práv akcionářů. Nově tak je okamžik zaslání návrhu/protinávrhu rozhodný pouze pro to, zda spolu s ním zveřejní představenstvo (správní rada) svoje stanovisko (více než 5 dnů před konáním valné hromady) či nikoliv. Stanovy mohou tuto lhůtu přiměřeně zkrátit.

Právo kvalifikovaného akcionáře zařadit body na pořad valné hromady

Novela ZOK omezuje právo kvalifikovaného akcionáře žádat o zařazení bodu na pořad valné hromady lhůtou, a to 15 dnů před konáním valné hromady (či 10 dnů před rozhodným dnem, je-li určen).

Působnost valné hromady

Nově se staví najisto, že valná hromada schvaluje jakýkoliv převod či zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti. Dosud nebyla odborná veřejnost jednotná v názoru, které transakce vyžadují schválení valné hromady. Z nové úpravy je zřejmé, že převážilo materiální pojetí, kdy bude rozhodné, zda převod (zastavení) jmění zásadním způsobem ovlivní činnost společnosti.

Konkurence členů statutárního orgánu

Nepatrnou, avšak zásadní změnu přináší novela ZOK taktéž ve vztahu k rozšíření zákazu konkurence členů představenstva (správní rady). Od 1.1.2021 bude možné zákaz konkurence i omezit, avšak pouze příslušnou změnou stanov.

Pěvně věříme, že jste díky našemu newsletteru získali základní povědomí o nejdůležitějších chystaných změnách. Pokud by Vám v této souvislosti vyvstaly navazující dotazy, prosím, neváhejte nás kontaktovat.

Tým AD Leges

Tento newsletter nalezente také na našem Linkedinu v následujícím odkazu: https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:6780460066077204481

Novela zákona o obchodních korporacích a úprava společností s ručením omezeným

Jak jsme Vás již informovali, k 1.1.2021 vstoupila v účinnost novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech („ZOK“), která přináší zásadní změny v životě obchodních společností.

V tomto článku se vám pokusíme přiblížit další nejvýznamnější změny v úpravě společností s ručením omezeným.

Vklad do s.r.o.

Novela ZOK zjednodušuje způsob splacení peněžitých vkladů, neboť nově ZOK obsahuje možnost splatit je jinak než vložením na zvláštní bankovní účet, nepřesáhne-li jejich souhrn 20.000 Kč.

Od 1.1.2021 tak není nutné pro založení společnosti se základním kapitálem do 20.000 Kč zakládat zvláštní bankovní účet.

Dodatečné hlasování

Mění se také úprava dodatečného hlasování na valné hromadě, kde oproti předchozímu stavu, kdy bylo možné takto hlasovat téměř ve všech situacích, je nově možné dodatečně hlasovat pouze souhlasně a pouze je-li k přijetí rozhodnutí potřeba souhlasu všech společníků.

Právo společníka jmenovat jednatele, tzv. vysílací právo

Zásadní novinkou je možnost existence podílů s tzv. vysílacím právem. Vlastník tohoto podílu bude mít právo jmenovat jednoho či více jednatelů a takto jmenovaného jednatele také odvolat.Tato pravomoc je omezena co do počtu takto jmenovaných jednatelů, kterých nesmí být více než jednatelů, které jmenuje valná hromada. Zůstává tak zachována koncepce valné hromady jakožto nejvyššího orgánu společnosti.

Aby bylo možné využít této novinky, bude potřeba za tímto účelem změnit společenskou smlouvu.

Převod podílu

Bude-li k převodu podílu potřeba souhlasu valné hromady, je od 1.1.2021 možné ve společenské smlouvě upravit podmínky, za kterých bude valná hromada povinna souhlas udělit či odmítnout.

Protest na valné hromadě

Další významnou proměnou prošla úprava podávání protestů na valné hromadě a nově byla zakotvena i možnost povinnost protestu ve společenské smlouvě zcela vyloučit. O této novince jsme Vás již informovali v předchozích newsletterech.

Konkurence jednatele

Nepatrnou, avšak zásadní změnu přináší novela ZOK taktéž ve vztahu k omezení zákazu konkurence jednatele. Od 1.1.2021 již není možné omezit zákaz konkurence se souhlasem všech společníků, nýbrž pouze příslušnou úpravou společenské smlouvy.

Je tak zřejmé, že novela ZOK přináší pro společnost, jakož i pro společníky samotné, spoustu možností, jak si chod fungování společnosti upravit dle svých preferencí. K aplikaci těchto nových pravidel je však potřeba adekvátně upravit společenskou smlouvu, a to ve formě notářského zápisu.

Doporučujeme proto výše uvedené možnosti projít a zvážit, zda by byste neměli zájem některou z nabízených úprav využít. Pokud máte obavy ze správné formulace nové společenské smlouvy, rádi pro Vás změnu společenské smlouvy zajistíme.

Tým AD Leges

Tento newsletter nalezente také na našem Linkedinu v následujícím odkazu: https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:6779724191491989504

Novela zákona o obchodních korporacích a úprava valných hromad

Další oblastí, ve které došlo novelou zákona o obchodních korporacích ("ZOK") k větším změnám jsou valné hromady společností s ručením omezeným a akciových společností, a proto jsme pro Vás připravili shrnutí těch nejzásadnějších změn.

Doprovod společníka na valnou hromadu

Novela ZOK nově umožňuje účast doprovodu společníka (akcionáře) na valnou hromadu. Společník (akcionář) tedy má nově ze zákona možnost vzít si s sebou na valnou hromadu osobu, která mu bude nápomocná při rozhodování. Touto osobou může být advokát, daňový poradce či jiná osoba, která prokáže, že je vázána mlčenlivostí ve stejném rozsahu jako společník. Bude tak zřejmě docházet k uzavírání dohod o mlčenlivosti mezi doprovodem a společníkem, příp. společností.

Jedná se o úpravu dispozitivní, a proto pokud si nepřejete, aby se vašich valných hromad účastnila zcela cizí osoba, bude potřeba v tomto směru upravit společenskou smlouvu (stanovy).

Rozšíření důvodů pro omezení hlasovacího práva

Zajímavou novinkou je možnost stanovit ve společenské smlouvě (stanovách) důvody nad rámec zákona, pro které společník (akcionář) nemůže vykonávat své hlasovací právo na valné hromadě.

Zároveň je u společnosti s ručením omezeným přidáno nové ustanovení vylučující hlasovací právo osobám jednajícím ve shodě se společníkem, který dle zákona či společenské smlouvy nevykonává hlasovací právo.

Rozhodování per rollam

Výrazného zjednodušení doznala úprava rozhodování per rollam, tedy rozhodování mimo valnou hromadu, kdy ve dříve ZOK vyžadoval, aby bylo přijetí rozhodnutí valné hromady, stejně jako vyjádření společníka, osvědčeno veřejnou listinou (notářským zápisem).

Nově postačuje, aby se společníkovi (akcionáři) zaslala kopie veřejné listiny o návrhu rozhodnutí, ke kterému se společník (akcionář) vyjádří a stvrdí své rozhodnutí úředně ověřeným podpisem. V současné době by tak mohlo dojít k hojnějšímu využívání rozhodování per rollam.

Protest na valné hromadě

Dosud bylo možné napadat usnesení valné hromady u soudu pouze, pokud byl na valné hromadě podán protest, a to i bez uvedení důvodu.

Novela ZOK zavádí, že protest musí být odůvodněný. V praxi tak bude muset společník (akcionář) uvést, v čem shledává rozpor se zákonem, dobrými mravy či společenskou smlouvou (stanovami). Zároveň však důvodová zpráva k tomuto doplňuje, že nebude nutné, aby protestující společník (akcionář) přímo odkazoval na konkrétní ustanovení zákona atp. Současně, bude-li podána žaloba na neplatnost usnesení, bude muset být podložena důvody uplatněnými v protestu (z jiných důvodů pouze ve výjimečných případech).

Novela dále stanovuje výjimku z výše uvedeného, tedy že právu společníka (akcionáře) napadnout platnost usnesení valné hromady u soudu nebrání, pokud protest nebyl podán ze závažných důvodů. Takovým závažným důvodem by mohla být například situace, kdy je usnesení stiženo vadou, kterou nebylo možné zjistit bez odborných znalostí.

Zajímavou změnu přináší novela ZOK ve vztahu ke společnostem s ručením omezeným v možnosti vyloučit ve společenské smlouvě povinnost společníka vznést protest proti usnesení valné hromady, má-li v úmyslu napadnout neplatnost usnesení u soudu. Tato úprava tak výrazně zjednodušuje právo společníka domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, bude-li v tomto smyslu upravena společenská smlouva.

Pevně doufáme, že Vám toto shrnutí nových pravidel napomohlo v orientaci se v novinkách týkajících se valných hromad, a pokud máte zájem některá z nich vyloučit nebo naopak jich využít, rádi Vám pomůžeme s vhodnou úpravou Vašich zakladatelských dokumentů.

Tým AD Leges

Tento newsletter nalezente také na našem Linkedinu v následujícím odkazu: https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:6778706729174634496

Novela zákona o obchodních korporacích a volené orgány

Přinášíme Vám další novinky, tentokrát ve vztahu k úpravě volených orgánů.

Pravidla o střetu zájmů

Novela přináší notifikační povinnost člena kontrolního orgánu informovat o svém možném střetu zájmů kontrolní orgán (a je-li jeho jediným členem, pak nejvyšší orgán). Kontrolnímu orgánu pak náleží povinnost podat zprávu o těchto informacích nejvyššímu orgánu.

Další novinkou je zavedení notifikační povinnosti člena statutárního orgánu v případě, že se obchodní korporace chystá uzavřít smlouvu s osobou vlivnou nebo ovládající. Člen statutárního orgánu bude mít povinnost informovat kontrolní orgán, který následně podává zprávu o informacích nejvyššímu orgánu, příp. přímo nejvyšší orgán.

V této souvislosti tak doporučujeme statutárnímu orgánu dbát zvýšené pozornosti při uzavírání smluv mezi matkou a dcerou, případně mezi společností a jejím společníkem, neboť v takovém případě byste měli (nejlépe písemně) podat zprávu kontrolnímu, příp. nejvyššímu orgánu. V opačném případě může dojít k porušení péče řádného hospodáře.

Smlouva o výkonu funkce

Novelou ZOK se mění důsledky neschválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem společnosti tak, že z dosavadní relativní neplatnosti bude nově smlouva neúčinná. Dokud nebude smlouva o výkonu funkce schválena, je výkon funkce bezplatný, s výjimkami které zná i současný ZOK (ujednání o odměně je neplatné z důvodů vyšší moci či důvodů na straně společnosti). Současně se schválením smlouvy o výkonu funkce bude tedy třeba přiznat odměnu za výkon funkce též zpětně.

V případě rozporu smlouvy o výkonu funkce a společenské smlouvy mají přednost ustanovení společenské smlouvy, ledaže bude smlouva o výkonu funkce schválena většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy.

Odstoupení z funkce

Odstoupení z funkce bude nově upraveno v samostatném § 58 ZOK, který mimo jiné mění okamžik zániku funkce tak, že výkon funkce končí dnem, kdy jeho odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ho zvolil (nikoli uplynutím 1 měsíce od tohoto dne). Současně však bude možné ve společenské smlouvě upravit, že postačí projednání v orgánu, jehož je odstupující členem. Taktéž odpadá problematické ustanovení, že nelze odstoupit v době nevhodné pro obchodní společnost.

Pokud odstupující člen oznámí odstoupení přímo na zasedání příslušného orgánu, výkon funkce skončí uplynutím 2 měsíců od tohoto dne (ledaže orgán schválí na žádost odstupujícího člena jiný den zániku).

Právnická osoba jako člen voleného orgánu

Ačkoli tato možnost je již zakotvena v § 154 občanského zákoníku, ukázala se tato úprava jako nedostatečná a umožňující netransparentní složení orgánů společností.

Proto novela ZOK přichází s § 46 odst. 3 a odst. 6-8, kde stanovuje, že právnická osoba, která je členem voleného orgánu, zvolí jednu fyzickou osobu, která ji bude při výkonu zastupovat. Bez takto určené fyzické osoby, nebude možné právnickou osobu jako člena orgánu zapsat. Nebude-li právnická osoba zapsána do 3 měsíců ode dne, kdy ji funkce vznikla, funkce ze zákona zaniká. Stejně tak zaniká právnické osobě funkce v jejím průběhu, nezmocní-li jinou fyzickou osobu do 3 měsíců od ukončení zmocnění stávající fyzické osoby.

Věříme, že Vám tento text pomůže lépe uchopit změny v úpravě volených orgánů obchodních korporací. Naše advokátní kancelář je připravena Vám s touto či jinou problematikou pomoci, proto se na nás neváhejte obrátit.

Tým AD Leges

Tento newsletter nalezente také na našem Linkedinu v následujícím odkazu: https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:6778273460666826752

Novela zákona o obchodních korporacích a rozdělení zisku v obchodní korporaci

1.1.2021 nabyla účinnosti rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích. V důsledku účinnosti této novely došlo ke změnám právní úpravy v oblasti práva obchodních korporací a několika institutů s obchodními korporacemi spojenými. V souvislosti s tím jsme připravili několik newsletterů, které naše klienty seznámily s nejzásadnějšími změnami a pomohly jim se na tyto legislativní novinky připravit. První newsletter se zabýval rozdělením zisku v obchodní korporaci a my jeho text nyní nabízíme i zde k nahlédnutí.

Rozdělení zisku v obchodní korporaci

Dnes se zaměříme na změny v úpravě rozdělení zisku v obchodní korporaci. Tvorba kladného hospodářského výsledku je účelem a smyslem existence většiny obchodních korporací, úpravu rozdělení zisku tedy chápeme jako jedno ze stěžejních témat novelizace. Níže jsme pro Vás připravili krátký přehled těch největších změn, které stojí za povšimnutí.

Limity rozdělení zisku

Novela zákona o obchodních korporacích jasně určuje, že o rozdělení zisku lze rozhodnout na základě řádné či mimořádné účetní závěrky, a to až do konce následujícího účetního období, tj. v případě účetního období kopírujícího kalendářní rok až do 31.12 následujícího roku. Na základě stejných pravidel lze rozhodnout i o rozdělení jiných vlastních zdrojů.

Níže uvedené podmínky pro rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů jsou sjednoceny a pro kapitálové společnosti a družstva tedy společně platí následující:

Zakazuje se rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud vlastní kapitál klesne po rozdělení pod výši základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze mezi společníky rozdělit.
Nelze rozhodnout o rozdělení částky, která by byla vyšší než součet výsledku hospodaření právě skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může společnost rozdělit dle svého uvážení, sníženou o odvody do rezervních nebo jiných fondů vyžadované zákonem nebo společenskou smlouvou společnosti.
Zisk či jiné vlastní zdroje se nesmí vyplatit, pokud by si tím společnost přivodila úpadek. Pokud z tohoto důvodu společnost zisk či jiné vlastní zdroje nevyplatí do konce příslušného účetního období, právo na jejich vyplacení zaniká. Rozhodnutí o výplatě je rozhodnutím statutárního orgánu společnosti, a tedy i jeho odpovědností.

Ustanovení o rozdělení a výplatě jiných vlastních zdrojů se nepoužijí při snižování základního kapitálu.

Důsledky nesprávně vyplaceného zisku

Nově se navrhuje vycházet z povinnosti vrátit podíl na zisku (jiných vlastních zdrojích) vyplacený v rozporu se zákonem bez ohledu na dobrou víru. Toto pravidlo bez dalšího platí u společností s ručením omezeným, u akciové společnosti je výjimka a platí, že nesprávně vyplacený podíl na zisku se nevrací, ledaže akcionář věděl nebo musel vědět, že nebyl vyplacen správně.

Záloha na podíl na zisku

Podrobnější úpravy se dočkalo také ustanovení ZOK věnující se záloze na podíl na zisku. Od 1.1.2021 se zálohy (či jejich část) automaticky vrací do 3 měsíců ode dne, kdy účetní závěrka byla nebo měla být schválena, ledaže bude zisk určený k rozdělení dosahovat součtu vyplacených záloh a valná hromada společnosti rozhodne o jeho rozdělení.

Z toho vyplývá, že zálohy se budou vracet ve dvou případech, a to pokud (i) vyplacené zálohy převyšují zisk určený k rozdělení a/nebo (ii) valná hromada nerozhodne o rozdělení žádného zisku společnosti.

I nadále zůstává zachováno pravidlo, dle kterého jsou zálohy na podíl na zisku vypláceny na základě mezitímní účetní závěrky, z níž vyplyne, že společnost má dostatek zdrojů na rozdělení zisku. O vyplacení zálohy na podíl na zisku rozhoduje statutární orgán.

V případě, že byste k výše uvedené problematice měli jakékoliv doplňující dotazy, jsme Vám plně k dispozici.

Tým AD Leges

Tento newsletter nalezente také na našem Linkedinu v následujícím odkazu: https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:6777975004572200960